CHARTA PEN KLUBU

Charta PENu vychází z rezolucí přijatých na mezinárodních kongresech této organizace a lze ji shrnout do následujících bodů:

PEN prohlašuje, že: 

​

1. Literatura, jakkoli svou podstatou národní, nezná hranic. Musí vždy zůstat prostředkem vzájemného dorozumění mezi národy, a to i v dobách politických nebo mezinárodních střetů.

​

2. Umělecká díla jsou součástí dědictví celého lidstva a nesmějí být za žádných okolností, tedy ani v dobách válečných konfliktů, vystavována ohrožení z důvodů politického nebo národnostního rozvášnění.

​

3. Členové PENu musí za všech okolností využívat veškerého svého vlivu k podpoře a porozumění a vzájemného respektu mezi národy. Zavazují se ze všech sil napomáhat odstraňování rasové, třídní a národnostní nenávisti, rovněž se zavazují bránit ideál jediné lidské společnosti žijící v míru na jednom světě.

​

4. PEN trvá na principu neomezeného šíření názorů uvnitř každého národa i mezi národy, a jeho členové se zavazují bránit všem formám potlačování svobody slova jak v zemi a společnosti, do nichž náležejí, tak i jinde na světě. PEN rovněž trvá na svobodě tisku, staví se proti svévolné cenzuře v době míru a zastává názor, že svobodná kritika vlád, úřadů a institucí je podmínkou zákonitého vývoje světa k dokonalejšímu politickému a ekonomickému řádu. Protože však součástí svobody je i přijetí dobrovolných omezení, členové PENu se zavazují vystupovat proti takovým formám zneužití svobody tisku, jakými jsou šíření lživých informací, záměrné podvádění a zkreslování skutečnosti ve prospěch osobních nebo politických cílů.

​

Členem PENu se může stát každý kvalifikovaný spisovatel, redaktor nebo překladatel, který svým podpisem vyjádří souhlas s těmito cíli, a to bez ohledu na jeho národnost, rasu, barvu kůže nebo náboženské přesvědčení.

​

Z angličtiny přeložil v srpnu 1989 Jaroslav Veis